Praha
Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury 2000. Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí.
Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007–2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých sporů.
METRO
Metro tvoří v Praze základ sítě městské hromadné dopravy. Každý den přepraví více než milion cestujících.[1] Jedná se o jedinou síť podzemní dráhy a zároveň jedinou speciální železniční dráhu v České republice. Provozovatelem dráhy i drážní dopravy na ní je Dopravní podnik hlavního města Prahy a. s. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974.
Metro má v současné době tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Dohromady měří jeho síť 59,3 km. Soupravy metra zastavují celkem v 57 stanicích, z nichž tři páry jsou přestupní. Linky podzemní dráhy jsou na čtyřech místech vedeny pod řekou Vltavou.
Praha měla k 31.12.2009 1 249 026 obyvatel. Je 14. největším městem Evropské Unie. Kvůli práci do ní dojíždí kolem 300 000 lidí, převážně ze Středočeského kraje.
Od poloviny 90. let výrazně posilují národnostní menšiny. V Praze podle odhadů žije trvale nebo přechodně asi 50 000 Slováků, 50 000 Ukrajinců, dalších 20 000 lidí z bývalého SSSR (především Rusové a Bělorusové), 10 000 obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie (především Srbové a Chorvati) a 15 000 Vietnamců. Ve městě je několik romských komunit, především v Libni, západní části Smíchova a na Žižkově. Podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v kraji Vysočina); podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006 v Praze je 6 sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000. Karlín má pravděpodobně největší asijskou komunitu, dalšími centry Asiatů jsou Holešovice a Písnice. Většina Ukrajinců jsou muži, kteří přijeli za prací; mnozí z nich se však již v Praze trvale usadili. Slováky tvoří hlavně trvale usazení, studenti VŠ a lidé, kteří přijeli krátkodobě či dlouhodobě za prací.
Praha
má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi
přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se
vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů
Praha-východ a Praha-západ, kde vzniká metropolitní oblast Prahy.
Ta má přibližně 200 000 obyvatel a neustále roste. Je nejrychleji
rostoucím místem v ČR.
Počátky hradu a města Prahy
Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6. století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.